Reflex

Dřív než stihnu rozmyslet si
co ode mě můžeš chtít
řeklas “pojď” a já v tu chvíli
věděl, že s tebou chci jít

Celý život pilně cvičím
vládu nad každým pudem svým
ale mysl zaostává
ovládáš ji slovem jediným

Ty sama víš, jaké to je
když tě plácnu, víš, že hned
polibek na levé straně
čeká na tvou odpověď

Je to divné, jaký reflex
sami jsme si vycvičili
že se nám to vymkne z rukou
nebojím se ani chvíli